Kostlivci ve skříni aneb o tabu v rodinných firmách II.

V dalším díle textu o nejčastějších tabu v podnikajících rodinách se vydáme hlouběji pod povrch. Zatímco téma nástupnictví a konfliktu můžeme začít řešit bez dlouhého pátrání v minulosti, v tématice řízení a správy majetku v rodinných firmách se tomu nevyhneme.

Toto je pokračování článku výzkumníků Toma Rüsena a Torstena Piepere „Let’s Not Go There…“ Taboos in Family Business, kde uvádí nejčastější tabu v rodinných firmách:

Organizační záležitosti / řízení a správa

Rychle se rozhodovat a jednat. To je zásadní strategická výhoda rodinných firem. Jenže ve chvíli, kdy se rodina i podnikání rozrůstá a má stále komplexnější strukturu, je třeba tomu přizpůsobit i proces rozhodování. Neboli rozhodovací proces musí vždy odpovídat organizační struktuře. V tomto ohledu mají rodinné firmy tendenci ustrnout. Zakonzervují model organizace a řízení firmy z doby „otce zakladatele“ a bez revize jej používají stále dokola s argumentem, že pokud není něco vyloženě rozbité, není třeba to opravovat. Změny ve struktuře a řízení rodinných firem jsou zkrátka tabu. Ve skutečnosti jde ale o skrytou hrozbu. Je velmi těžké ji odhalit. Zvláště, pokud je firma stabilní a prosperující, nejsou nedostatky stávající struktury ani vidět. To vede k falešnému pocitu bezpečí a neochotě pustit se do nepříjemných hovorů na téma organizační a správní změny.

Jenže co jsme zažili v několika posledních letech? Pandemii následovanou extrémní volatilitou cen vstupů. V takových obdobích mohou dlouho opomíjená témata udeřit naplno. Samozřejmě máme na výběr. Buď tabu zrušit a začít jednat nebo v něm pokračovat a dál strkat hlavu do písku. Fandíme všem těm, kteří si uvědomují, jak důležité je neustále revidovat procesy, organizační a řídící struktury podle toho, jak se mění rodinné, byznysové a environmentální prostředí. Doporučujeme, abyste na to kladli důraz ve výchově a vzdělávání odpovědných vlastníků.

Rodinný majetek

Podnikající rodiny často disponují značným jměním. V mnoha kulturách je bohatství a majetek něčím, co „máme, ale nemluvíme o tom“. Neboli, je to další tabu do našeho seznamu. A některé aspekty rodinného podnikání z toho dělají tabu ještě větší. Například oceňování aktiv je zde mnohem složitější než u společností, které jsou kótovány na burze a cena akcií funguje jako vhodný a veřejný ukazatel hodnoty akcií.

Zmíníme alespoň některé ožehavé aspekty. Například rozdíl mezi tím, jak peníze pocházející z rodinného podnikání vnímají členové rodiny, kteří ve firmě pracují a ti, kteří v ní nejsou aktivní. Zatímco první skupina má tendenci upřednostňovat reinvestice zisků za účelem růstu podnikání, druzí preferují výplatu zisků pro soukromou spotřebu. Běžnou strategií, jak se vyhnout diskusím o vhodném nebo nevhodném využití finančních zisků, je jednoduše označit dané téma za tabu. Navíc podnikající rodiny často hromadí i významná „sekundární aktiva“ mimo hlavní podnikatelskou činnost. O tom, jak jsou tato aktiva sdílena, spravována a investována, však rodiny také mluví jen zřídka.

Téma užívání jmění je tedy většinou v rodinných firmách tabu. Maximálně se rodina omezí na hodnotová prohlášení typu „buďte skromní“ nebo „zůstaňte při zemi“.

Členové rodiny vyrůstají ve stále větší nejistotě ohledně toho, jak vhodně mají s bohatstvím naložit. Jaký luxus si jednotliví členové podnikající rodiny mohou dovolit? Protože se o tématu otevřeně nemluví, konverzace probíhá tajně. Členové rodiny si vytvářejí své vlastní normy a očekávání, pokud jde o „správný“ nebo „špatný“ způsob, jak se vypořádat se zděděným bohatstvím nebo pravidelnými dividendami, které dostávají, a často hledají referenční hodnoty u přátel nebo u lidí méně blízkých. Jejich protichůdné názory mohou vést k masivním hodnotovým konfliktům a mohou být vyvolány zdánlivě nepodstatnými problémy, jako je například to, co je vhodné si pořídit jako nemovitost k bydlení, jakou značku a model auta a kam jet na dovolenou? Někdy mohou členové rodiny cítit i vinu nebo hanbu za to, že nepřispěli k podnikání natolik, aby si zasloužili bohatství. Některé rodiny nebo jednotliví členové rodiny se snaží tyto pocity zmírnit prostřednictvím charitativních darů nebo filantropické angažovanosti.

Proto je dobré zahrnout téma nakládání s majetkem do rodinné strategie. Zároveň o něm i pravidelně diskutovat, aby bylo vždy v souladu s dobovým kontextem.

Pokračování článku tady.

Kostlivci ve skříni aneb o tabu v rodinných firmách II.