Co víme od rodin, co podnikají více než 100 let?

Publikováno: Rodina, Prof. Ing. Jiří Hnilica, Ph.D., 20. 3. 2024

V našem Centru pro rodinné firmy Vysoké školy ekonomické v Praze jsme společně s jeho členy a studenty věnovali hodně času tomu, abychom zjistili, co mají společného rodiny, které kontinuálně podnikají po více než sto let. Vycházeli jsme z různých zahraničních výzkumů, ale samozřejmě i z našich vlastních průzkumů, které jsme v Centru realizovali. Například v zimním semestru roku 2022 v rámci navazující magisterského studia studenti v kurzu Strategy in Family Businesses vytvářeli studii na dlouhověkost se 44 rodinnými firmami z celého světa od USA, přes Irsko, Švýcarsko, až po Libanon a Malajsii. A tak se nám postupně podařilo dát dohromady něco jako „Sedmero“ – 7 společných zásad, kterými se podle našeho průzkumu rodiny, co podnikají po staletí, řídí.  

Toto sedmero úspěšně využíváme i v rámci našich konzultačních aktivit, kdy pomáháme podnikajícím rodinám si vybudovat na straně rodiny odolnou organizační a rozhodovací strukturu, jejíž fungování je následně ukotveno v rodinné ústavě. 

  1. Posilujeme a rozvíjíme rodinné vztahy. 

Ve druhé a zejména ve třetí generaci se podnikající rodina rozrůstá nad rámec tradiční domácnosti a zahrnuje často rozsáhlou síť bratranců a sestřenic. Uchování harmonických vztahů mezi členy v takto rozšířené rodině představuje výzvu, která vyžaduje aktivní péči a úsilí. Klíčové jsou pravidelná setkávání a společné projekty, které napomáhají vytvářet společnou vizi a cíle, jenž všechny inspiruje k další spolupráci. Je důležité, aby si členové rodiny uvědomovali, že tyto aktivity jsou nad možnostmi pouhého jednotlivce – člena rodiny, a že je možné je realizovat právě a jenom společným úsilím a díky existenci rodinného podnikání. 

  1. Víme, proč tu jsme a podle toho taky žijeme. 

Úspěšně podnikající rodiny vždy vědí, proč podnikají. Mají své poslání a jasně definované hodnoty, kterými žijí a které se předávají a vyjasňují v mezigeneračním dialogu. Smysl jejich podnikání jde výrazně nad pouhé finanční benefity. Finanční kapitál je pro ně prostředkem pro rozvoj dalších důležitých forem i nefinančního kapitálu – sociálního, lidského, intelektuálního či vztahového. 

  1. Umíme se měnit s každou generací. 

Zakladatelé často považují své nástupce za pokračovatele své práce a očekávají, že budou k rodinnému podnikání přistupovat způsobem, který se nebude o jejich příliš odlišovat.  Ale žádný nástupce nemůže mít tu samou autoritu jaká plyne z role zakladatele. Žádný nástupce „nevstupuje do téže řeky“, jako vstupoval zakladatel. Rodina se obvykle rozrůstá, podnikání se mění a je třeba umět redefinovat kulturu podnikající rodiny – na výrazně transparentnější, angažovanější a partnerskou. Současná vládnoucí generace musí být otevřená a naslouchat potřebám a názorům generace nové. 

  1. Jsme velmi dobře organizovaní nejen v podnikání, ale i v rodině. 

Rodina, která podniká, není „normální“ rodina. Podnikání a rodinný život představují dva rozdílné systémy s často rozdílnými a někdy i zcela protikladnými cíli. Proto je třeba vztah podnikající rodiny ke svému podnikání řídit stejně dobře jako podnikání samotné. Je důležité, aby si rodina vybudovala své řídící a organizační struktury, které nejsou v principu rozdílné od těch firemních. Na straně rodiny to znamená vytvoření ekvivalentu představenstva nebo valné hromady v podobě tzv. rodinné rady. Podobně jako firmy tvoří svoji strategii, tak i rodina prostřednictvím rodinné rady tvoří svojí strategii. Ta pak nachází svůj písemný odraz v různých podobách rodinných ústav. Naprosto zásadní je, aby si rodina, i když často s vedením či spíše koučováním konzultanta, sama rodinnou ústavu sestavila a shodla se na ní. Jinak nebude žitá a nebude fungovat jako kompas pro důležitá rozhodnutí. 

  1. Vedeme dialog mezi generacemi a s externími profesionály. 

Ve škole jsme vedeni k tomu, abychom si obhájili náš názor argumenty, uměli vyjednávat a dokázali náš názor prosadit proti jinému. Ve školách se bohužel vůbec neučí neméně důležitý komunikační styl, kterým je dialog. Dialog znamená, že toho druhého opravdu posloucháme, snažíme se pochopit co říká, proč to říká, jaké má potřeby a učit se tak vidět svět v jiných než našich vlastních perspektivách. Je to důležité pro koexistenci generací. A dále aby rodina nežila jen ve své sociální bublině, je třeba umět vést dialog i s externími profesionály, kteří se na podnikání dokážou podívat z ještě další perspektivy. 

  1. Usilujeme o schopnou a angažovanou další generaci. 

Všechny úspěšné rodiny, co přečkaly alespoň sto let a které jsme měly v našem výzkumném vzorku, mají funkční vzdělávací programy pro nastupující novou generaci – tj. programy, které maximalizují potenciál nastupující generace. Od seznamování se s podnikáním rodiny, po stáže, až po finanční fondy, které podporují inovativní projekty nastupující generace. Rodiny primárně nepřipravují své nástupce pro pozici CEO, ale jako budoucí vlastníky, kteří se musejí umět z této pozice v první řadě o podnikání rodiny postarat. 

  1. Společně budujeme lepší svět. 

Podnikající rodiny často usilují nejen o to, aby jejich podnikání vzkvétalo, ale aby i svět kolem nich fungoval lépe a zapojují se proto do různých filantropických aktivit. Toto „dávání zpět společnosti“ přináší rodině další existenční význam, posiluje vyjasňování si společných hodnot a životních priorit jednotlivých členů rodiny. 

Celý text napsal vedoucího CRF prof. Jiří Hnilica pro březnové vydání časopisu Rodina. Přečíst si jej můžete zde.

Co víme od rodin, co podnikají více než 100 let?