Dříve jsem rodinný podnik vnímala jako malý a lokální byznys
Alžběta Michalíková se v předmětu Strategy in family businesses ocitla díky vedlejší specializaci NextGen Consulting. „Hned první hodina byla velmi obohacující a otevřela nám všem oči,“ popisuje Alžběta, studentka Fakulty podnikohospodářské, kterou možná čeká převzetí rodinné firmy, personální agentury, po rodičích. V několika otázkách jsme se jí zeptali na její dojmy z předmětu, který na magisterském studiu vyučuje akademický ředitel Centra pro rodinné firmy Martin Jurek.
Vnímáte se jako potenciální nástupkyně v rodinném podnikání?
Pokud by potenciálně jednoho dne přišla na stůl otázka, kdo převezme náš rodinný byznys, byla by velká šance, že to budu právě já.
A chtěla byste to být vy? Jaká jsou vaše pro a proti?
Musím se přiznat, že ani sama nevím. Rodiče nás od malička vedli k tomu, abychom dělali to, co nás baví. A mě baví spousta věcí. V převzetí rodinného podniku vidím hlavně velkou zodpovědnost. Odvětví, ve kterém se pohybujeme, je náročné, na trhu soupeříme s velkými hráči, ale samozřejmě bych převzetí firmy pojala jako výzvu.
Jak se vám díky předmětu změnil pohled na rodinnou firmu? Co jste si třeba nově uvědomila?
Myslím, že hned první hodina byla velmi obohacující a otevřela nám všem oči, když jsme si definovali rodinné podniky a uvědomili jsem si, že do této kategorie spadají i velké mezinárodní společnosti jako Walmart a další. Stále jsem vnímala rodinný podnik jako malý a lokální byznys.
Co si z předmětu odnášíte?
Jednoznačně bližší nahlédnutí do toho, jak rodinné firmy fungují. Probírali jsme mnoho konkrétních situací a problémů, se kterými se rodinné firmy setkávají. Také byla velmi zajímavá otázka nástupnictví další generace a celkově pohled na výhody a nevýhody či výzvy rodinné firmy.
V rámci závěrečné práce jste spolu s týmem zpracovávali otázku, jak by české rodinné firmy měly efektivně hledat zaměstnance na trhu práce se zaměřením na absolventy. Dělali jste tak průzkum mezi několika rodinnými firmami a mezi studenty. K jakým závěrům jste došli? Překvapilo vás něco?
V rámci naší závěrečné práce jsme kontaktovali 6 rodinných firem. Bylo zajímavé sledovat rodinné firmy, které jsou malé, lokální a možná trochu zastaralejší v jejich fungování a procesech a na druhé straně rodinné firmy, které expandují, fungují na mezinárodním trhu a následují aktuální trendy.
Z výsledků až tak překvapená nejsem. Vyplývá z nich, že velké množství studentů ani neví, co přesně rodinný podnik znamená a dost často si pod tím pojmem představí malou firmu, rodinný kolektiv a pomalejší fungování. To pro ně logicky nemusí být až tak atraktivní.
Vnímáte rodinné firmy jako zaměstnavatele podobně jako většina vašich respondentů? Případně v čem se váš pohled liší?
Doteď jsem rodinné firmy vnímala dost podobně jako většina respondentů. Tento pohled se mi ale do určité míry změnil, protože mezi rodinné podniky patří maličké firmy, ale i globální giganti, což jsem si doteď vůbec neuvědomovala. Myslím si, že studenti vyhledávají přátelské rodinné prostředí, ale raději svoji kariéru začínají budovat ve větších a známějších firmách. Připomenu, že studenti stále vnímají rodinné firmy jako malé a lokální byznysy a z toho důvodu pro ně nejsou až tak atraktivní. Ale pokud by se podařilo toto povědomí změnit, myslím, že by byli daleko otevřenější k práci v rodinných firmách. Samozřejmě je to velmi individuální a každý hledá na pracovním trhu něco jiného.
Jakým studentům byste předmět „Strategy in family businesses“ doporučila? Jaký pro ně může mít přínos?
Tento předmět je jednoznačně vhodný pro studenty, kteří pocházejí z rodinných firem, pro studenty, kteří potenciálně přemýšlí o vlastním podnikání, budoucí konzultanty, ale i pro studenty, které zajímá fungování rodinných podniků jako takových. Ptala jsem se i spolužáků, kteří nejsou z rodinných firem, jak tento předmět vnímali a dostala jsem jen pozitivní odpovědi. Všichni oceňovali především vyučujícího Martina Jurka, na kterém bylo vidět nadšení a zápal pro téma rodinných firem. Každé téma se snažil velmi zajímavě vysvětlit, ukázat ho na příkladech z praxe a neustále sdílel svoje vlastní zkušenosti.
