35 nejpalčivějších otázek, na které se nastupující generace ptá

Kdo je považován za součást rodiny? Jak se stát zodpovědným majitelem firmy? Proč tolik členů nastupující generace neuspělo ve snaze pokračovat v rodinném podnikání? Jak si získat respekt u manažerů, kteří nejsou součástí naší rodiny? Mohu rodinný byznys vůbec opustit a mít své vlastní plány?

Jen otázky a žádné odpovědi? Přesně tak. V tomto článku na vás čeká spousta otazníků, jejichž důležitost by vám neměla uniknout. Až příliš často hledáme správné odpovědi, ale zapomínáme na to, že důležitější je pokládat si ty správné otázky! A tento rozpor vnímá ve světě rodinného podnikání především mladší generace. Generace potenciálních nástupců a příštích lídrů rodinných byznysů. Nastupující generace pociťuje ze strany starší generace nedostatek snahy o porozumění. Nikdo se jich na nic neptá a nezajímá se o jejich potřeby, cíle a obavy. A tento fakt představuje z daleka největší riziko pro úspěšné mezigenerační předání rodinného podniku další generaci. Pokud má nastupující generace pocit, že jejich hodnoty a cíle nekorespondují se zbytkem rodiny, předání rodinné firmy z jedné generace na další se velmi komplikuje anebo se dokonce vůbec neuskuteční.

Přehled celkem 35 otázek, které se nejčastěji honí hlavou nastupující generaci v rodinných firmách sestavili výzkumníci, kteří působí na Telfer School of Management v Ottawě. Profesor Peter Jaskiewicz, profesorka Sabine Rau a Katrina Barclay. Výstup výzkumu uveřejnili v magazínu FFI Practitioner v článku s titulem „Abychom umožnili členům příští generace převzít moc, musíme odpovědět na jejich otázky“.

Tento přehled je výsledkem četných rozhovorů s členy nastupující generace v rodinných firmách, kteří byli ze strany výzkumníků dlouhou dobu opomíjeni. I toto jednostranné zaměření výzkumu rodinného podnikání pouze na generaci majitelů přispělo k rostoucí nejistotě a obavám nastupující generace. Jejích zástupců z různých koutů světa se výzkumníci ptali na jejich pohled, vize a obavy spojené s naskočením do rodinného podnikání. V první fázi výzkumu se do rozhovorů zapojilo 100 rodin. V další fázi vedoucí výzkumu požádali dalších sedmdesát členů nastupující generace o zpětnou vazbu na původní zjištění, což nakonec vedlo k sepsání tohoto seznamu 35 otázek.

Pro uspořádání opakovaně vyslovených otázek použili výzkumníci model tří kruhů podle Renata Tagiuriho a Johna Davise a doplnili jej dalším kruhem: bohatství a nová role: nečlen rodiny. Uspořádání tak nabízí čtyři hlavní okruhy otázek: rodinu, vlastnictví, bohatství a podnikání. Zajímavé je, že účastníci výzkumu často pokládali otázky, které spadají do dvou i více kategorií zároveň. Toto překrývání jen zdůraznilo složitost a provázanost problémů souvisejících s generací nástupníků při hledání svého místa v rodině, která podniká. A ano, každý z nich se skutečně ptá, jak být respektovaným členem rodiny, odpovědným vlastníkem, správcem bohatství a lídrem firmy v jednom.

Jak můžete vidět seznam otázek obsahuje ty nejvíce předvídatelné (Kdo je považován za součást rodiny? Jak mohu ve firmě získat důvěru manažerů mimo rodinu?) i ty, které většinou zůstávají nevyslovené (Moji rodiče nikdy nemluví o svém odchodu do důchodu. Jak se s nimi mám bavit o tom, co bude s firmou dál? Zasloužím si postavení a bohatství, které zdědím?)

Nastupující generaci se nelíbí, že se o těchto otázkách nemluví otevřeně, ale také to, že když už odpověď dostanou, často jen v rámci dané kategorie bez ohledu na to, jaký dopad bude mít řešení na další systémy.

Proč byste si tento seznam měli vytisknout a s vašimi rodiči či dětmi otázky projít? Protože nastupující generace nese stigma faktoru, který má negativní vliv na rozpad rodinné firmy. A ne neprávem. Předat firmu další generaci se skutečně podaří jen jedné třetině rodinných podniků. Chybu ale nelze hledat jen na straně „mladých“. Tak, jak výzkumníci z Telfer School of Management mluvili s příslušníky nastupující generace, došli k závěru, že jde o skupinu lidí, které vyrůstá ve světě označovaném jako VUCA (volatile – proměnlivý, uncertain – nejistý, complex – komplexní, ambiguous – nejednoznačný). Za svůj domov považují i několik kontinentů zároveň, technologie jsou absolutní součástí jejich života a jsou dychtivý po vzdělání v oblasti správy a řízení rodinného podnikání. Stačí jim tak vyjít vstříc, vyslechnout je a pomoci jim formulovat jejich palčivé otázky.